Co je Konfirmační zkreslení (Confirmation Bias)?

Konfirmační zkreslení (Confirmation Bias) je jedno z nejznámějších kognitivních zkreslení, při kterém lidé přirozeně vyhledávají, interpretují a pamatují si informace tak, aby potvrzovaly jejich dosavadní názory, očekávání nebo přesvědčení. Naopak informace, které jsou s jejich názorem v rozporu, často podceňují, zpochybňují nebo zcela ignorují. Tento jev souvisí se snahou lidského mozku vyhnout se nepříjemnému pocitu vnitřního rozporu, označovanému jako kognitivní disonance.

V investování může být konfirmační zkreslení velmi nebezpečné. Investor, který si vytvoří pozitivní názor na určitou akcii, kryptoměnu nebo jinou investici, začne často vědomě i nevědomě vyhledávat pouze zprávy, analýzy a komentáře, které jeho rozhodnutí potvrzují. Kritické informace nebo varovné signály naopak přehlíží nebo jim nepřikládá dostatečnou váhu.

Typickým příkladem je situace, kdy investor nakoupí akcie společnosti a následně čte převážně optimistické analýzy, sleduje diskusní fóra plná stejně smýšlejících investorů a ignoruje negativní hospodářské výsledky nebo zhoršující se finanční situaci firmy. Tím se utvrzuje ve svém přesvědčení, přestože objektivní data mohou naznačovat opak.

Stejný princip funguje také během poklesu trhu. Místo objektivního zhodnocení situace investor vyhledává názory odborníků, kteří předpovídají rychlé zotavení cen, protože si přeje, aby jeho investice opět rostly. Nepříjemné scénáře nebo rizikové faktory často odsunuje stranou.

Konfirmační zkreslení se neprojevuje pouze při výběru investic, ale také při jejich dlouhodobém držení. Mnoho investorů odmítá prodat ztrátovou investici jen proto, že stále nachází důvody, proč by se situace měla brzy obrátit. Ve skutečnosti však mohou pouze potvrzovat své původní rozhodnutí místo toho, aby jej objektivně přehodnotili.

Mezi typické projevy konfirmačního zkreslení patří například:

• vyhledávání pouze informací podporujících vlastní názor,
• ignorování negativních dat nebo odlišných analýz,
• sledování pouze zdrojů se stejným pohledem na trh,
• přeceňování argumentů, které potvrzují vlastní investiční rozhodnutí.

Velkou roli dnes hrají také sociální sítě a internetová diskusní fóra. Algoritmy často doporučují obsah podobný tomu, který uživatelé dříve sledovali, čímž mohou vytvářet takzvané informační bubliny. Investor se pak setkává převážně s názory, které podporují jeho vlastní přesvědčení, a získává falešný dojem, že jeho pohled sdílí většina lidí.

Konfirmační zkreslení může vést ke špatnému řízení rizika, přílišné sebedůvěře i podceňování nových informací. Investor pak může držet nevhodnou investici déle, než je rozumné, nebo naopak přehlédnout lepší příležitosti, protože neodpovídají jeho původním očekáváním.

Omezení vlivu konfirmačního zkreslení vyžaduje vědomou snahu hledat i informace, které odporují vlastnímu názoru. Užitečné je číst analýzy s různými pohledy, pravidelně přehodnocovat investiční tezi a rozhodovat se na základě ověřitelných dat namísto emocí nebo přání. Zkušenější investoři si často kladou otázku, co by muselo nastat, aby svůj současný názor změnili.

Přestože se konfirmačnímu zkreslení nelze zcela vyhnout, jeho uvědomění představuje důležitý krok k lepším investičním rozhodnutím. Schopnost kriticky hodnotit vlastní názory a připustit možnost omylu patří mezi vlastnosti, které dlouhodobě pomáhají snižovat chyby v úsudku a zvyšovat kvalitu investičního rozhodování.

Zdroj
https://www.behavioraleconomics.com/resources/mini-encyclopedia-of-be/confirmation-bias/