Co je Iluze kontroly?

Iluze kontroly je kognitivní zkreslení, při kterém člověk přeceňuje svou schopnost ovlivnit výsledek situace, která je ve skutečnosti z velké části nebo zcela závislá na náhodě. Pojem proslavila psycholožka Ellen J. Langer, která jej v 70. letech zkoumala prostřednictvím série experimentů.

Typickým příkladem je situace, kdy lidé připisují větší hodnotu losu, který si sami vybrali, než losu, který jim byl náhodně přidělen. Samotná možnost volby přitom objektivní pravděpodobnost výhry nijak nemění.

Iluze kontroly může být obzvlášť významná ve světě investování. Vývoj cen akcií, dluhopisů, komodit nebo kryptoměn ovlivňuje obrovské množství faktorů, které jednotlivec nemůže kontrolovat, přesto může investor nabýt dojmu, že díky vlastním znalostem dokáže budoucí pohyb trhu spolehlivě předvídat.

Tento pocit často zesiluje po sérii úspěšných obchodů. Investor může začít připisovat zisk především svým schopnostem, přestože významnou roli mohla sehrát náhoda, příznivé tržní prostředí nebo jednoduše růst celého trhu.

Výzkumy ukazují, že k iluzi kontroly mohou přispívat například:

• možnost vlastního výběru,
• aktivní zapojení do rozhodování,
• předchozí úspěchy,
• pocit zkušenosti a znalosti prostředí,
• možnost osobně provést určitou činnost.

V investování se proto může paradoxně stát, že větší množství informací, grafů a analytických nástrojů posílí investorův subjektivní pocit kontroly, aniž by stejnou měrou zvýšilo jeho skutečnou schopnost předvídat budoucnost.

Experimentální výzkum finančního rozhodování například zjistil, že někteří účastníci byli ochotni více riskovat, pokud se mohli sami podílet na určení náhodného výsledku. Další experimentální práce spojuje iluzi kontroly také s nedostatečnou diverzifikací portfolia.

Pro investora může mít toto zkreslení několik důsledků: příliš časté obchodování, nadměrné koncentrování portfolia, podceňování rizika nebo přílišnou důvěru ve vlastní prognózy. Úspěšné rozhodnutí totiž automaticky neznamená, že proces, který k němu vedl, byl správný.

Obranou proti iluzi kontroly je především rozlišování mezi tím, co investor skutečně ovlivnit může, a tím, co ovlivnit nemůže. Investor může kontrolovat například výši investovaných prostředků, diverzifikaci, náklady, investiční horizont nebo pravidla řízení rizika, nikoliv však krátkodobý vývoj trhu.

Užitečné je také předem zapisovat důvody jednotlivých investičních rozhodnutí a později je porovnávat se skutečným výsledkem. Takový postup pomáhá oddělit kvalitu rozhodovacího procesu od pouhého štěstí.

Iluze kontroly neznamená, že analýza nebo zkušenosti nemají v investování hodnotu. Připomíná však, že i dobře informovaný investor působí v prostředí nejistoty a že schopnost tuto nejistotu přijmout může být stejně důležitá jako schopnost analyzovat samotné investice.

Zdroj
https://www.researchgate.net/publication/230726576_The_illusion_of_control