Co je SFDR?

SFDR neboli Sustainable Finance Disclosure Regulation je evropské nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností ve finančním sektoru. Jeho cílem je zvýšit transparentnost investičních produktů a umožnit investorům lépe posoudit, jakým způsobem fondy a další finanční produkty zohledňují environmentální, sociální a správní faktory (ESG). SFDR se v Evropské unii uplatňuje od března 2021.

Nařízení se týká především účastníků finančního trhu a finančních poradců. Ti musí zveřejňovat informace například o tom, jak do investičního procesu začleňují rizika spojená s udržitelností, jaké mohou mít jejich investice nepříznivé dopady na životní prostředí a společnost a jaké vlastnosti z hlediska udržitelnosti konkrétní finanční produkt nabízí.

Velkou pozornost získalo zejména rozdělení investičních produktů podle článků 6, 8 a 9. Článek 6 zahrnuje produkty, které udržitelnost neprezentují jako svou hlavní vlastnost, zatímco článek 8 se vztahuje na produkty podporující určité environmentální nebo sociální charakteristiky. Článek 9 je určen produktům, jejichž cílem jsou udržitelné investice.

Je však důležité upozornit, že označení „článek 8“ nebo „článek 9“ samo o sobě není klasickým investičním ratingem ani univerzálním certifikátem kvality. Právě používání těchto kategorií jako jakéhosi neformálního označení „zelenosti“ fondů se stalo jedním z důvodů, proč je současný systém kritizován.

SFDR má mimo jiné omezovat tzv. greenwashing, tedy situaci, kdy je finanční produkt prezentován jako udržitelnější, než ve skutečnosti je. Investor by díky povinnému zveřejňování informací měl získat lepší představu o tom, jak jsou jeho peníze skutečně investovány a jaké udržitelnostní faktory fond při rozhodování zohledňuje.

V praxi se však ukázalo, že množství požadovaných informací může být pro běžného investora obtížně srozumitelné. Evropská komise proto při přezkumu SFDR upozornila, že současné dokumenty jsou často příliš dlouhé a komplikované a že systém se v praxi proměnil v de facto klasifikační systém, který může investorům spíše komplikovat než usnadňovat porovnávání fondů.

Kritika se objevuje také v odborné literatuře. Některé studie zkoumají, zda fondy zařazené do jednotlivých kategorií skutečně vykazují odpovídající rozdíly v ESG charakteristikách a výkonnosti, zatímco jiné upozorňují na riziko, že samotné zveřejňování informací nemusí vést k významné změně investičního chování nebo skutečné udržitelnosti portfolií.

Vývoj SFDR navíc není uzavřený. V červnu 2026 přijala Rada EU vyjednávací pozici k přepracování pravidel, které má současný systém zjednodušit a snížit administrativní zátěž. Navrhovaný rámec pracuje mimo jiné s kategoriemi „udržitelné“, „přechodové“ a „základní ESG“ produkty, přičemž další postup bude záviset na jednání s Evropským parlamentem.

Pro investora je proto SFDR užitečné chápat především jako nástroj transparentnosti, nikoli jako záruku, že určitý fond je automaticky „lepší“, bezpečnější nebo ekologičtější. Při výběru investice je vhodné sledovat konkrétní investiční strategii, složení portfolia, náklady, rizikovost a skutečné parametry udržitelnosti, nikoliv pouze kategorii SFDR.

Zdroj
https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2019/2088/oj/eng
https://www.eurosif.org/policies/sfdr-sustainable-finance-dislosure-regulation/