Co je Giffenův paradox?

Giffenův paradox označuje situaci, kdy spotřebitelé při růstu ceny určitého zboží kupují větší množství tohoto zboží. Jde o výjimku z obvyklého zákona poptávky, podle něhož vyšší cena zpravidla vede k nižšímu prodanému množství. Paradox je pojmenován podle ekonoma Roberta Giffena.

Vysvětlení spočívá v souběhu dvou vlivů. Vyšší cena zboží obvykle vede spotřebitele k tomu, aby ho nahrazovali levnějšími alternativami — to je substituční efekt. Současně ale zdražení snižuje jejich kupní sílu; u méně žádoucího, takzvaného podřadného zboží může tento příjmový efekt zvýšit poptávku natolik, že převáží nad substitučním efektem.

Typickým teoretickým příkladem je levná základní potravina, která tvoří velkou část rozpočtu chudé domácnosti. Když zdraží, rodině zbývá méně peněz na maso či jiné kvalitnější potraviny, a tak může nakonec nakoupit více základní potraviny, aby si zajistila dostatek kalorií. To neznamená, že je takové chování běžné – zboží musí být podřadné a domácnost musí mít omezené možnosti, čím je nahradit.

Giffenovo zboží je tedy vždy podřadné, ale ne každé podřadné zboží je Giffenovo. Také nejde o totéž co takzvané Veblenovo zboží (viz. Veblenův efekt), jehož poptávku může podporovat vysoká cena jako známka prestiže. U Giffenova zboží jde o tlak na rozpočet a nutnost uspokojit základní potřeby.

Známým historickým příkladem bývají brambory během irského hladomoru. Toto vysvětlení je však zpochybňováno a nelze je považovat za spolehlivě doložený případ. Výzkum Roberta Jensena a Nolana Millera naopak pomocí experimentu s potravinovými dotacemi zaznamenal chování odpovídající Giffenovu paradexu u rýže mezi chudými domácnostmi v čínské provincii Chu-nan. U pšenice v Kan-su byla zjištění naopak méně přesvědčivá.

Pro investory je tento koncept užitečný hlavně jako připomínka, že poptávka se může mezi skupinami zákazníků výrazně lišit. Při analýze cen potravin či jiného základního zboží proto nestačí sledovat pouze průměrné prodeje a cenu; důležitá je také kupní síla zákazníků a dostupnost náhrad. Samotný Giffenův paradox ale není důvodem předpokládat, že zdražení automaticky zvýší tržby či zisk firmy. Popisuje zkrátka specifickou reakci spotřebitelů, nikoli obecné pravidlo pro tvorbu cen.

Zdroj
https://www.researchgate.net/publication/397483743_Giffen’s_Paradox