Co je teorie nepružných trhů?

Teorie nepružných trhů (Inelastic Market Hypothesis, IMH) je relativně nový pohled na fungování finančních trhů. Vychází z předpokladu, že ceny aktiv se nemění pouze na základě nových informací, ale také podle toho, jak citlivý je trh na nákupní a prodejní objednávky. Jinými slovy, i poměrně malý objem obchodů může za určitých podmínek vyvolat výrazný cenový pohyb.

Tato teorie zpochybňuje tradiční představu, že finanční trhy jsou dostatečně likvidní a dokáží bez větších problémů absorbovat téměř jakýkoliv objem obchodů. Podle zastánců teorie se totiž likvidita v průběhu času mění a v některých obdobích může být výrazně omezená.

Základní myšlenkou je, že trh není vždy stejně pružný. Pokud je na trhu málo ochotných kupujících nebo prodávajících, může i jediný větší obchod způsobit výraznou změnu ceny. Naopak v době vysoké likvidity bývá dopad jednotlivých obchodů na cenu mnohem menší.

Teorie nepružných trhů získala větší pozornost zejména po období zvýšené volatility na finančních trzích. Výzkumy ukázaly, že významnou roli hrají také pasivní investiční strategie, algoritmické obchodování nebo pravidelné rebalancování portfolií velkých institucionálních investorů. Tyto faktory mohou vytvářet dodatečný tlak na ceny bez ohledu na fundamentální hodnotu daného aktiva.

Mezi hlavní faktory, které mohou přispívat k nepružnosti trhu, patří:

• nízká likvidita,
• vysoký podíl pasivních investorů,
• automatizované obchodní strategie,
• omezený počet aktivních účastníků trhu,
• souběžné nákupy nebo prodeje velkých institucionálních investorů.

Pro běžného investora tato teorie znamená především upozornění, že krátkodobé cenové pohyby nemusí vždy odrážet změnu ekonomických fundamentů společnosti. Cena akcie nebo jiného aktiva může výrazně kolísat pouze proto, že na trhu došlo k nerovnováze mezi nabídkou a poptávkou.

Teorie také pomáhá vysvětlit některé prudké výkyvy cen, které se na první pohled zdají být nepochopitelné. Pokud například větší investiční fond prodává významný objem akcií na méně likvidním trhu, může tím vyvolat pokles ceny, přestože se hospodářská situace dané společnosti nijak nezměnila.

Zajímavým důsledkem této teorie je skutečnost, že samotné obchodní toky mohou vytvářet další cenové pohyby. Rostoucí cena může přilákat nové investory, kteří svými nákupy růst ještě podpoří. Naopak při poklesu mohou další prodeje propad dále prohlubovat.

Teorie nepružných trhů tak představuje alternativní pohled na vznik volatility. Místo důrazu na nové informace zdůrazňuje význam tržní struktury, likvidity a chování jednotlivých účastníků trhu. Podle jejích zastánců jsou právě tyto faktory často podceňovaným zdrojem cenových výkyvů.

Přestože jde o poměrně novou teorii, nachází stále větší uplatnění ve finančním výzkumu i v praxi profesionálních správců aktiv. Investoři díky ní mohou lépe pochopit, proč se ceny někdy pohybují zdánlivě iracionálně a proč krátkodobé změny nemusí vždy odpovídat skutečné hodnotě investice. Teorie nepružných trhů proto rozšiřuje tradiční pohled na fungování kapitálových trhů a upozorňuje na význam likvidity jako jednoho z klíčových faktorů ovlivňujících vývoj cen finančních aktiv.

Zdroj
https://arxiv.org/abs/2108.00242
https://www.nber.org/papers/w28967