Co je CAPM?

CAPM (Capital Asset Pricing Model) neboli model oceňování kapitálových aktiv je finanční model, který popisuje vztah mezi očekávaným výnosem investice a rizikem, které investor při jejím držení podstupuje. Patří mezi základní koncepty moderní teorie portfolia a dodnes se využívá při oceňování investic, stanovení nákladů vlastního kapitálu nebo hodnocení výkonnosti portfolií.

Model byl rozvinut především v 60. letech 20. století a nejčastěji je spojován s ekonomem Williamem F. Sharpem, který v roce 1964 publikoval zásadní práci Capital Asset Prices: A Theory of Market Equilibrium under Conditions of Risk. CAPM navázal na dřívější teorii portfolia Harryho Markowitze a postupně se stal jedním ze základních modelů finanční ekonomie.

Hlavní myšlenkou CAPM je, že investor by měl být odměněn pouze za riziko, které nelze odstranit diverzifikací. Toto riziko se označuje jako systematické riziko a vyjadřuje citlivost určité investice na pohyb celého trhu.

CAPM lze zapsat pomocí rovnice:

E(Rᵢ) = Rf + βᵢ × [E(Rm) − Rf]

Jednotlivé části rovnice představují:

• E(Rᵢ) – očekávanou výnosnost investice,
• Rf – bezrizikovou výnosovou míru,
• β (beta) – citlivost investice na pohyb trhu,
• E(Rm) – očekávanou výnosnost trhu,
• E(Rm) − Rf – tržní rizikovou prémii.

Klíčovým prvkem modelu je koeficient beta. Pokud má například akcie betu 1, její systematické riziko přibližně odpovídá trhu, zatímco beta vyšší než 1 značí vyšší citlivost na tržní pohyby a beta nižší než 1 naopak nižší citlivost.

Předpokládejme například bezrizikovou sazbu 3 %, očekávaný výnos trhu 8 % a betu společnosti 1,2. Podle CAPM by požadovaná výnosnost činila 3 % + 1,2 × (8 % − 3 %) = 9 %.

CAPM tak investorovi neposkytuje předpověď toho, kolik investice skutečně vydělá. Výsledkem modelu je spíše teoretická požadovaná či očekávaná míra výnosnosti vzhledem k systematickému riziku, kterou lze následně porovnávat s očekávaným výnosem konkrétní investice.

Model stojí na několika zjednodušujících předpokladech. Předpokládá mimo jiné racionální investory, možnost diverzifikace, existenci bezrizikového aktiva a efektivní kapitálový trh bez některých komplikací, které se v reálném světě běžně vyskytují.

Právě tyto předpoklady patří mezi hlavní zdroje kritiky CAPM. Empirické studie ukázaly, že samotná beta nedokáže vždy dostatečně vysvětlit rozdíly ve výnosech jednotlivých aktiv, což vedlo ke vzniku dalších přístupů a vícefaktorových modelů, například Fama-Frenchova modelu.

Přes svá omezení zůstává CAPM významným nástrojem finanční teorie i praxe. Jeho největší předností je jednoduchost a schopnost názorně ukázat základní princip, podle kterého by měl vyšší systematický risk za jinak stejných podmínek vyžadovat také vyšší očekávaný výnos.

Zdroj
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-6261.1964.tb02865.x
https://www.aeaweb.org/articles?id=10.1257/0895330042162430
https://www.researchgate.net/publication/307611046_The_capital_asset_pricing_model_a_critical_literature_review