Co je Bezriziková sazba (Risk-free rate)?

Bezriziková sazba (Risk-free rate) představuje teoretický výnos, který může investor očekávat z investice bez rizika nesplácení a bez nejistoty ohledně budoucího výnosu. V praxi však neexistuje investice, která by byla zcela bez rizika. Jako přibližné vyjádření bezrizikové sazby se proto obvykle používá výnos velmi bezpečných finančních nástrojů, například státních dluhopisů ekonomicky stabilních zemí.

Bezriziková sazba je jedním ze základních stavebních kamenů moderního oceňování aktiv. Používá se například při výpočtu požadované výnosnosti akcií, diskontování budoucích peněžních toků nebo stanovení nákladů kapitálu.

Významnou roli hraje například v modelu CAPM, kde se požadovaná výnosnost akcie zjednodušeně určuje jako bezriziková sazba plus riziková prémie násobená betou daného aktiva. Vyšší bezriziková sazba proto při nezměněných ostatních předpokladech obvykle znamená vyšší požadovanou výnosnost a nižší současnou hodnotu budoucích cash flow.

Při praktickém stanovení bezrizikové sazby je důležité zohlednit především měnu a investiční horizont. Pokud například oceňujeme společnost v eurech, měla by být bezriziková sazba konzistentní s eurovými peněžními toky; stejně tak by měl odpovídat i použitý časový horizont.

V eurozóně se pro velmi krátkodobé účely používá zejména euro short-term rate (€STR). Jde o referenční sazbu založenou na skutečných transakcích na velkoobchodním nezajištěném jednodenním trhu a Evropská centrální banka ji zveřejňuje každý pracovní den.

Pro delší investiční horizonty se jako důležitý referenční bod používají také výnosy státních dluhopisů. ECB například sestavuje výnosové křivky eurozóny a publikuje sazby pro různé splatnosti, což umožňuje pracovat s bezrizikovou sazbou odpovídající konkrétnímu časovému období.

Je však důležité si uvědomit, že státní dluhopis není automaticky bezrizikový. Pokud existuje významné riziko, že daná vláda nebude schopna své závazky splatit, obsahuje jeho výnos také určitou kompenzaci za kreditní neboli státní riziko. Z tohoto důvodu je při oceňování společností z rizikovějších zemí často nutné bezrizikovou sazbu upravit nebo doplnit o další rizikové prémie.

Bezriziková sazba zároveň není konstantní veličina. Mění se v čase v závislosti například na měnové politice centrálních bank, očekávané inflaci, hospodářském vývoji a situaci na finančních trzích.

Pro investora má bezriziková sazba význam také jako základní měřítko pro posuzování atraktivity rizikových investic. Pokud například státní dluhopisy nabízejí vyšší výnos, investor může požadovat odpovídající vyšší výnos také od akcií či podnikových dluhopisů, aby byl kompenzován za podstupované riziko.

Zjednodušeně lze tedy bezrizikovou sazbu chápat jako „cenu času a bezpečí“. Představuje základ, od kterého se odvíjí požadovaná výnosnost rizikovějších investic, a proto patří mezi nejdůležitější vstupní veličiny ve finančním modelování, oceňování podniků a teorii kapitálových trhů.

Odborná literatura zároveň upozorňuje, že nalezení skutečně bezrizikové sazby není tak jednoduché, jak může její název naznačovat. Aswath Damodaran se této problematice věnuje například ve studii What is the Riskfree Rate? A Search for the Basic Building Block, která řeší volbu krátkodobých a dlouhodobých sazeb i situace, kdy státní dluhopisy nesplňují předpoklad nulového kreditního rizika.

Zdroj
https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1317436