KRYPTOMĚNY – využití, budoucnost, investiční virtuální měny, diskuze

Co je kryptoměna

Kryptoměny: Centralizovaná vs. decentralizovaná síť

Kryptoměna je typ virtuální měny využívající kryptografii (šifrování). Každá kryptoměna má vlastní platební síť, ve které s danou měnou můžete platit. Platební síť tvoří počítače rovnocenných uživatelů (tzv. P2P síť), které jsou navzájem propojené pomocí internetu. Kryptoměnové sítě mají obvykle veřejně dostupný zdrojový kód (tzv. open source). Pomocí toho si může každý ověřit, na jakém principu kryptoměna funguje.

Kryptoměny nepodléhají žádným bankám ani vládním orgánům, které by mohli manipulovat s jejich hodnotou. V kryptoměnové síti neexistuje ani žádný centrální (hlavní) server, který by platby v síti kontroloval. Proto se kryptoměnové sítě označují jako decentralizované. Kontrolu a potvrzování transakcí namísto centrálního serveru zajišťují těžaři (někdy též mineři).

Virtuální peněženky a transakce

Kryptoměnová virtuální peněženka Exodus

Asi pro vás není žádnou novinkou, že bitcoiny ani další kryptoměny fyzicky neexistují. Tato měna existuje pouze ve virtuálním světě. Pokud chcete digitální mince posílat a přijímat, musíte si založit virtuální peněženku. Každá kryptoměna má vlastní virtuální peněženky, takže pokud používáte více kryptoměn, musíte mít i více peněženek.

Virtuální peněženka je program, který propojí váš počítač pomocí internetu s počítači ostatních uživatelů dané kryptoměny. V peněžence si vygenerujete unikátní adresu, na kterou vám ostatní uživatelé mohou posílat digitální mince. Adresa je řetězec písmen a číslic a neobsahuje žádné osobní informace (stejně jako třeba číslo bankovního účtu).

Pokud někomu chcete poslat bitcoiny, tak v peněžence zadáte transakci. U transakce vyplníte adresu příjemce a částku, kterou posíláte. Ke každé platbě by se měl připojit také malý poplatek pro těžaře, nicméně tím se zde nebudeme pro zjednodušení zabývat. Transakce tedy není nic jiného, než soubor s informacemi o tom, kdo komu a kolik posílá. Po odeslání se transakce začne šířit sítí k dalším uživatelům. Jejich virtuální peněženky transakci zkontrolují, a pokud splňuje všechny požadavky, tak ji posílají dál. Po chvíli by tedy mnohonásobně ověřená informace o transakci měla projít celou sítí. Pokud transakce nesplňuje požadavky (třeba když posíláte víc, než máte k dispozici), tak ji počítače ostatních uživatelů odmítnou šířit dál do sítě a transakce se tak stane neplatnou.

Bloky, blockchain a těžba

V úvodu jsme zmínili, že kontrolu a potvrzování transakcí zajišťují těžaři. Těžařem se můžete stát i vy. Stačí, když si do počítače nainstalujete speciální program, který bude provádět „těžbu“. Počítače těžařů stejně jako počítače obyčejných uživatelů zaznamenávají, kontrolují a přeposílají informace o nových transakcích. Validní transakce těžaři ukládají do seznamu (bloku), který se jednou za čas uzamkne (u bitcoinu třeba jednou za deset minut). Z dalších zaznamenaných plateb se začne vytvářet blok nový. Hlavní prací těžařů je ovšem zpracovat (vytěžit) blok, který se právě uzamkl. Princip těžby je téma na celý článek, a proto se jím nyní nebudeme zabývat. Podstatou ale je, že těžaři řeší nelehkou matematickou úlohu a těžař, který úlohu vyřeší jako první, dostane odměnu. Ostatní těžaři mají smůlu a nezbývá jim nic jiného, než zkusit štěstí při těžbě dalšího bloku. Většina těžařů už ale dávno přešla z individuální těžby na těžbu v poolech. Těžební pool je totiž uskupení těžařů, kteří spolupracují a případné odměny si rozdělují mezi sebe.

Kryptoměnové sítě jsou naprogramovány tak, že dokážou obtížnost úlohy zvyšovat a snižovat. Jak už jsme uvedli, u bitcoinu dojde k vytěžení bloku jednou za deset minut. Pokud by se zvýšil počet těžařů, tento čas by se začal zkracovat. Systém proto kontroluje, zda se požadovaný čas příliš nemění a podle potřeby obtížnost těžby upravuje.

Vytěžení bloku je důležitý okamžik nejen pro těžaře, ale pro celou síť. Transakce z vytěženého bloku se až tímto okamžikem zaúčtují a vytěžený blok se uloží k dříve vytěženým blokům. Tyto bloky vytváří dohromady tzv. blockchain (v překladu řetězec bloků). Blockchain není nic jiného, než veřejný záznam o všech transakcích, které v síti proběhly. Blockchain mezi sebou uživatelé sdílejí a vždy při vytěžení nového bloku dojde k jeho aktualizaci.

Využití kryptoměn

Přehled míst, kde je možné platit kryptoměnami

Využití kryptoměn pro každodenní platby není stále příliš široké. Internetových a kamenných obchodů, kde můžete za produkty nebo služby platit digitálními měnami, je totiž poměrně málo. Drtivá většina z nich navíc podporuje pouze Bitcoin a ostatní kryptoměny tak nevyužijete téměř nikde. Mapu českých i zahraničních obchodníků, kteří přijímají platby v BTC, najdete na webu coinmap.org. Existují také platební karty, které lze dobíjet bitcoiny a využívat pro platby v tradiční měně (BitWala,Revolut).

Abyste mohli kryptoměny využívat, tak si budete muset založit virtuální peněženku. Na tu si pak můžete koupené kryptoměny posílat. Problematice nákupu a uchování kryptoměn jsme věnovali dva samostatné články. Jen ve zkratce ale uveďme, že kryptoměny nakoupíte třeba přes internetové burzy (Coinmate, Bitfinex, Kraken) nebo směnárny (Coinbase, EasyCoin). Nakoupit je můžete třeba také přes kryptoměnové automaty (tzv. bitcoinmaty) nebo v síti prodejen GECO. Uchování kryptoměn pak kromě virtuálních peněženek umožňují také bezpečnější hardwarové peněženky.

Investiční kryptoměny

Investiční krypotměny u brokera Plus500

Virtuální měny v dnešní době přitahují pozornost spíše jako investice, než jako měna pro praktické využití. Někteří lidé nakupují kryptoměny jako dlouhodobou investici, jiní kryptoměny obchodují v krátkých časových intervalech a vydělávají na prudkých cenových růstech. Pomocí finančních derivátů (CFD a binární opce) lze vydělávat také, když cena investiční kryptoměny klesá (samozřejmě pouze za předpokladu správné cenové predikce, v opačném případě je obchod ztrátový). Finanční deriváty se ovšem od klasického nákupu kryptoměn zásadně liší, protože u těchto obchodních nástrojů měnu ve skutečnosti vůbec nekupujete. Obchodování kryptoměn přes CFD na české platformě umožňuje například společnost Plus500.

Bitcoin a další kryptoměny

Každý den vznikají nové kryptoměny, ale uchytí se jen zlomek z nich. Nejznámější kryptoměnou je Bitcoin, který také funguje nejdéle ze všech. Mezi ostatní kryptoměny, souhrnně označované jako altcoiny, patří Ethereum, Ripple, Monero, Zcash, Litecoin a stovky dalších kryptoměn. Každá kryptoměna přináší jiné výhody, takže třeba Litecoin umožňuje levnější a rychlejší transakce než bitcoin, v síti Ethereum lze vytvářet chytré kontrakty, Monero a Zcash jsou zcela anonymní atd.

	Kryptoměna	Symbol	Kurz	Změna 24H	Kapitalizace	NástrojeTip
Zobrazit kompletní žebříček | U 76.4% účtů investorů došlo k finanční ztrátě.
	Bitcoin	BTC	62683.4	-0.86%	$ 1,220,000,000,000		Obchodovat
	Ethereum	ETH	3040.22	-1.10%	$ 362,970,000,000		Obchodovat
	Tether	USDT	1	0.01%	$ 109,090,000,000		Obchodovat
	Litecoin	LTC	80.13	3.78%	$ 6,020,000,000		Obchodovat
	Ripple	XRP	0.4957	0.51%	$ 27,200,000,000		Obchodovat
	Polkadot	DOT	6.74	0.83%	$ 9,500,000,000		Obchodovat
	Uniswap	UNI	7.21	1.92%	$ 4,190,000,000		Obchodovat
	Cardano	ADA	0.4522	-0.25%	$ 15,900,000,000		Obchodovat
	Bitcoin Cash	XBC	477.91	3.13%	$ 9,410,000,000		Obchodovat
	Chainlink	LINK	13.68	-0.04%	$ 7,790,000,000		Obchodovat
	Theta	THETA	2.03	1.27%	$ 2,020,000,000		Obchodovat
	Solana	SOL	138.01	0.22%	$ 59,730,000,000		Obchodovat
	Binance Coin	BNB	546.68	0.91%	$ 81,110,000,000		Obchodovat
	Bitcoin Gold	BTG	53.91	0.44%	$ 1,080,000,000		Obchodovat
	Dash	DASH	24.59	-4.43%	$ 281,820,000		Obchodovat
	NEM	XEM	0.02351	-3.62%	$ 211,540,000		Obchodovat
	NEO	NEO	19.26	1.19%	$ 1,280,000,000		Obchodovat
	IOTA	IOT	0.21549	-3.24%	$ 706,400,000		Obchodovat
	Terra	LUNA	0.000165	16.96%	$ 958,330,000		Obchodovat
	Avalanche	AVAX	34.3	2.19%	$ 12,940,000,000		Obchodovat
	Algorand	ALGO	0.173	0.90%	$ 1,380,000,000		Obchodovat
	Monero	XMR	114.9	-6.14%	$ 2,110,000,000		Obchodovat

Historie a budoucnost kryptoměn

První decentralizovanou kryptoměnou byl Bitcoin, jehož vznik se datuje k roku 2009. V začátcích neměl bitcoin prakticky žádnou hodnotu a při životě jej udržovala jen úzká komunita nadšenců. Dokazuje to například první dochovaný nákup za bitcoiny; dvě pizzy za 10 tisíc BTC.

První zaznamenaný nákup Bitcoinem

Budoucnost kryptoměn je nejistá, ačkoliv už nyní je jasné, že myšlenka decentralizace a technologie blockchainu jsou pro internetový svět revoluční. Stále je ale patrné, že kryptoměny se teprve vyvíjí a mají své nedostatky, se kterými musí bojovat. Stačí se podívat na bitcoin, jehož komunita se jen v roce 2017 kvůli odlišným názorům dvakrát rozdělila (a vznikl tak Bitcoin Cash a Bitcoin Gold). Rozmach kryptoměn by navíc mohla zpomalit investiční bublina, která kolem nich vzniká.

Kryptoměny v ČR

BTC těžební pooly dle geolokace

Česká legislativa na bitcoin nahlíží jako na nehmotný majetek s odůvodněním, že bitcoin nesplňuje některé aspekty bezhotovostních peněžních prostředků ani elektronických peněz.  Například v Japonsku byl už ale bitcoin uznán jako legální měna. I když se tak může zdát, že je Česko kryptoměnám spíše uzavřené, tak opak je pravdou. Například v těžbě bitcoinu patří Česko dlouhodobě mezi státy s největším těžařským výkonem, ačkoliv na dominující Čínu samozřejmě Česko ani zdaleka nemá. V prosinci 2010 v Česku vznikl také první veřejný těžební pool, který pod názvem Slush Pool působí dodnes.

Rizika a hrozby virtuálních měn

Dříve byl Bitcoin považován za podvodné ponziho schéma nebo za měnu drogových dealerů a zločinců. Dnes jej některé státy uznávají jako legální měnu. Hodnota kryptoměn je přitom založena pouze na důvěře uživatelů a investorů. Ve chvíli, kdy o tuto důvěru digitální měna přijde, přijde také o svoji hodnotu.

Vykradena byla například burza MT.GOX

Nestabilní hodnota kryptoměn je jedním z největších rizik, kterým musí uživatelé čelit. Mezi rizika patří také útoky hackerů, kteří dokázali vykrást nejednu bitcoinovou burzu. Vůbec největší bitcoinová krádež se odehrála v únoru 2014, kdy z burzy MtGox zmizelo 850 tisíc BTC.

Existenci a správné fungování kryptoměnových sítí pak ohrožují některé technické nedostatky. Například centralizace těžařského výkonu by mohla vést k „51% útok“. Zásadní dopad na budoucnost kryptoměn by mohly mít také zásahy vládních a kontrolních orgánů. Příkladem je třeba prohlášení kryptoměn za nelegální nebo omezení obchodování s kryptoměnami, což se děje už nyní třeba v Rusku nebo v Číně. Někteří odborníci poukazují také na energetickou náročnost těžby. Například u Bitcoinu totiž celá komunita těžařů spotřebuje více energie, než některé evropské státy. A to je z globálního hlediska skutečně neefektivní a neekologické.

Investiční bublina

Rostoucí ceny kryptoměn vyvolávají otázku, zda se nejedná o pouhou investiční bublinu, která dříve nebo později praskne. Cena kryptoměn totiž neroste přirozenou cestou a naopak přirozenému vývoji měny současnýraketový vzestup spíše škodí. Aktuální růst totiž není dán ani tak poptávkou po kryptoměně jako po platidle, ale spíše poptávkou po kryptoměně jako po investici.

Zprávy z médií o tom, že kryptoměny včele s bitcoinem zažívají boom a jsou na vzestupu, přitahují nové investory a spekulanty. Jejich záměrem ovšem není nakoupit měnu a využívat ji, ale nakoupit měnu levně a v budoucnu ji draze prodat. To ovšem v budoucnu musí zákonitě vést k přehlcení trhu nabídkou a k poklesu hodnoty. Právě proto je také cena bitcoinu a dalších kryptoměn vysoce nestabilní, což pravděpodobně brání tomu, aby se kryptoměny ve velkém začaly používat pro jejich původní účel – pro rychlé a levné platby přes internet.