KRYPTOMĚNY a DANĚ z příjmů – jak zdanit zisk z Bitcoinu a dalších kryptoměn

Jak nahlíží na kryptoměny úřady

Webové stránky Finanční správy – správce daně v ČR

Kryptoměna je druh virtuální měny. Lze tedy vycházet z definice virtuálních měn, kterou najdete v Zákoně o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Ten virtuální měnu definuje jako elektronicky uchovávanou jednotku bez ohledu na to, zda má či nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta (viz § 2 odst. 1 písm. l).

Kryptoměny tedy nejsou elektronické peníze ani peněžní prostředky ve smyslu zákona o platebním styku. To potvrdili i zástupci ČNB na konferenci v dubnu 2015. Už o rok dříve (10. 2. 2014) vydala ČNB stanovisko, podle kterého obchodování s Bitcoiny nevyžaduje povolení ČNB a nepodléhá ani jejímu dohledu.

Ze stanoviska ČNB vyplývá, že nákup ani prodej bitcoinů nepředstavuje žádnou z platebních služeb, ani bezhotovostní obchod s cizí měnou (podle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku). Kryptoměny se proto považují za nehmotnou movitou věc v právním slova smyslu, a podle toho by se s nimi mělo také zacházet (například v otázce danění).

Zdanění příjmů z Bitcoinu a dalších kryptoměn

Zdanění příjmů z Bitcoinu a dalších kryptoměn

Kryptoměny mnoho lidí využívá spíše jako investiční nástroj, než jako měnu pro rychlé platby přes internet. Spekulanti vydělávají tak, že kryptoměny nakoupí levně, a když jejich cena vzroste, tak je prodají a inkasují při tom zisk. Kryptoměny ovšem nevykazují znaky investičního nástroje, takže je nelze řadit mezi cenné papíry ani deriváty. Jak tedy postupovat při danění zisků?

Je-li pro vás obchodování s kryptoměnami příležitostná a nepravidelná činnost, tak příjmy spadají do kategorie Ostatních příjmů (dle § 10 ZDP). V takovém případě je sazba daně 15 % pro fyzické osoby a 19 % pro právnické osoby. Daň 15 % se vztahuje na čistý zisk. Základ daně, ze kterého budete při danění vycházet, určitě jako rozdíl příjmů a výdajů. Podle zákona o daních z příjmů (§ 10 odst. 3 písm. a) jsou od daně osvobozeny příležitostné příjmy, pokud nepřesahují 30 tisíc korun ročně. Příjem z prodeje virtuálních měn u fyzických osob (nepodnikatelů) ovšem do kategorie příjmů z příležitostných činností (§ 10 odst. 1 písm. a) nespadá . Virtuální měny podléhají zdanění podle § 10 odst. 1 písm. b zákona o daních z příjmů, proto se na ně výše uvedené osvobození od daně nevztahuje.

Funguje to například tak, že nakoupíte bitcoiny (třeba za 50 000 Kč) a po několika měsících je prodáte za 200 000 Kč. Příjmy jsou tedy 200 tisíc Kč, výdaje jsou 50 tisíc Kč a zisk (=základ daně) je 150 tisíc Kč. V praxi to ovšem bývá o něco složitější, jako třeba v následujícím příkladu:

Nejprve koupíte 2 bitcoiny za 1000 CZK/kus. Později dokoupíte 4 bitcoiny, přičemž za jeden dáte 1500 CZK. Na konci roku 3 bitcoiny prodáte při ceně 2000 CZK za bitcoin. Váš příjem je tedy 6 000 CZK (3×2000). Nyní musíte určit výdaje za 3 prodané bitcoiny. Jednou z možností je určit průměrnou nákupní cenu 1 bitcoinu. V tomto případě: (2×1000+4×1500)/6 = 1333,3 Kč. Prodali jste ale 3 bitcoiny, takže částku musíte vynásobit třemi (1333,3*3=4000). Příjmy jsou 6000 Kč, výdaje 4000 Kč a základem daně bude jejich rozdíl, tedy 2000 Kč. Tato metoda se označuje jako vážený průměr, ale existují i jiné metody (např. FIFO).

Dokud kryptoměny držíte na virtuální peněžence, tak zisky danit nemusíte, i kdyby hodnota držených kryptoměn během roku mnohonásobně vzrostla. Příjem daníte až v okamžiku, kdy kryptoměnu prodáte, směníte nebo ji použijete k nákupu zboží.

Směna a prodej kryptoměn

Příjem plynoucí z prodeje a směny kryptoměn podléhá zdanění jako příjem z prodeje jiné věci. U fyzické osoby, která není podnikatelem, se vychází ze Zákona o daních z příjmů (§ 10 odst. 1 písm. b) bod 3) a sazba je již zmiňovaných 15 %.

V některých případech se může jednat o podnikání dle § 7 ZDP (např. těžba nebo prodej služeb a produktů za kryptoměny). Tyto činnosti vyžadují živnostenské oprávnění. Příjem z prodeje kryptoměn v rámci podnikání podléhá zdanění jako příjem z prodeje věci v rámci podnikání.

Pokud se zabýváte těžbou kryptoměn jako podnikatel, tak lze uplatnit daňový režim jako u výroby vlastní činností. Vytěžené kryptoměny nejsou příjem, ale věci získané vlastní činností. Ve chvíli, kdy ovšem natěžené mince prodáte, směníte nebo utratíte, tak už se jedná o příjem, který se musí zdanit. Výhodou je, že podnikatelé si mohou od příjmů odečíst výdaje za hardware, energie či poplatky poolů.

Nákup zboží za kryptoměny

Jak ale postupovat v případě, že kryptoměnu nesměníte za klasickou měnu, ale využijete ji třeba k zaplacení zboží v internetovém obchodě? I zde se musí danit. Při nákupu zboží a služeb za kryptoměny se totiž jedná o nepeněžní příjem, takže nakoupené zboží se musí ocenit a tuto částku následně zdaníte. U fyzických osob (nepodnikatelů) se vychází ze zákona o daních z příjmů (§ 3 odst. 2).

Daň z přidané hodnoty (DPH)

Na většinu produktů a služeb se vztahuje DPH (daň z přidané hodnoty). Základní sazba DPH je 21 %, daň hradí spotřebitel při platbě za nákup, a o odvod daně státu se stará prodejce. Jak je to ovšem s DPH například při směně Bitcoinů za koruny, nebo když virtuální měnou platíte za obyčejný nákup?

Pokud provádíte transakci mezi virtuální a klasickou fiat měnou, třeba přes směnárnu nebo burzu, tak daň z přidané hodnoty neplatíte. Stanovil tak Soudní dvůr Evropské komise v rozsudku C-264/14 z 22. října 2015. Soudní dvůr došel k závěru, že poskytování služeb spočívající ve směně virtuálních a tradičních měn je od DPH osvobozeno. DPH se ostatně neplatí ani při převodu mezi fiat měnami.

Pokud jste podnikatel a provozujete internetový nebo kamenný obchod, případně nějaké služby, tak DPH odvádět musíte. A je úplně jedno, jestli si za nabízené produkty nebo služby necháte zaplatit v klasické nebo v digitální měně. Pokud tedy provozujete třeba kavárnu, kde si necháváte platit Bitcoiny, tak musíte DPH k ceně přičíst a pak jej odvést státu.

Jak na přepočet BTC/CZK

Mezi jednotnými kurzy, které vyhlašuje ČNB, kryptoměny nenaleznete

U problematiky kryptoměn a daní se často setkáte s tím, jak vlastně přecenit BTC do CZK. Například právnické i fyzické osoby, které jsou zapsané v obchodním rejstříku, musí mít účetnictví vedené v CZK (viz § 4 odst. 12 zákona o účetnictví). Pokud tedy pracují s kryptoměnami, tak musí každý pohyb přecenit do CZK. ČNB ovšem pro kryptoměny nevypisuje aktuální kurzy, takže i zde je zapotřebí improvizovat. Postupovat můžete následovně: Na základě kurzů několika větších burz přepočítáte hodnotu BTC třeba na USD, a podle kurzovního lístku ČNB pak převedete USD do CZK.

Novela Zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (368/2016 Sb.), která vstoupila v platnost 1. ledna 2017, přinesla mimochodem nové povinnosti pro kryptoměnové směnárny a burzy. Zákon nyní požaduje identifikaci zákazníků při nákupech nad 1000 EUR.