Co je Giniho koeficient?

Giniho koeficient je statistická míra, která se používá k měření nerovnosti v rozdělení příjmů nebo bohatství ve společnosti. Pojmenována je po italském statistikovi Corrado Giniovi, který tento ukazatel definoval v roce 1912. Koeficient nabývá hodnot od 0 do 1, přičemž 0 představuje dokonalou rovnost (všichni mají stejný příjem) a 1 představuje maximální nerovnost (jedna osoba má veškerý příjem).

Giniho koeficient se vypočítává na základě Lorenzovy křivky, která graficky znázorňuje rozdělení příjmů v populaci. Lorenzova křivka zobrazuje kumulativní podíl příjmů na svislé ose proti kumulativnímu podílu populace na vodorovné ose. Pokud by byly příjmy rozděleny zcela rovnoměrně, křivka by byla přímkou pod úhlem 45 stupňů. Čím více se křivka odchyluje od této přímky, tím větší je nerovnost.

Matematicky se Giniho koeficient definuje jako dvojnásobek plochy mezi Lorenzovou křivkou a přímkou dokonalé rovnosti. Prakticky se vypočítává pomocí vzorce, který porovnává průměrnou absolutní odchylku mezi všemi páry příjmů s dvojnásobkem průměrného příjmu populace. Existuje několik variant vzorce v závislosti na dostupných datech a způsobu jejich zpracování.

Giniho koeficient má široké uplatnění v ekonomii, sociologii a politických vědách. Nejčastěji se používá pro:

• Měření příjmové nerovnosti mezi obyvateli země nebo regionu
• Porovnávání nerovnosti mezi různými zeměmi v čase
• Analýzu efektivity sociálních politik a daňových systémů
• Hodnocení ekonomického rozvoje a sociální spravedlnosti

Interpretace Giniho koeficientu vyžaduje opatrnost. Hodnoty kolem 0,25 jsou typické pro skandinávské země s vysokou sociální soudržností, zatímco hodnoty nad 0,5 signalizují výraznou nerovnost, jakou najdeme například v některých rozvojových zemích nebo v USA. Česká republika dlouhodobě vykazuje hodnoty kolem 0,25 až 0,26, což ji řadí mezi země s relativně nízkou příjmovou nerovností.

Při používání Giniho koeficientu je třeba mít na paměti jeho omezení. Koeficient může skrývat důležité informace o struktuře nerovnosti – například dvě země mohou mít stejný Giniho koeficient, ale úplně jiné rozdělení příjmů. Navíc nezohledňuje kvalitu života, veřejné služby nebo jiné faktory ovlivňující skutečnou životní úroveň obyvatel.

Giniho koeficient také nereflektuje mobilitu příjmů – tedy schopnost jednotlivců měnit svou příjmovou pozici v čase. Společnost s vysokým Giniho koeficientem, ale vysokou mobilitou, může být sociálně spravedlivější než společnost s nižším koeficientem, ale rigidní sociální strukturou. Z tohoto důvodu se často kombinuje s dalšími ukazateli nerovnosti a sociálního rozvoje.

Moderní ekonomická výzkum rozšiřuje použití Giniho koeficientu i na jiné oblasti než jsou příjmy. Aplikuje se například na rozdělení bohatství, vzdělání, zdravotních výsledků nebo dokonce na měření nerovnosti v přírodních vědách. Tato univerzálnost činí z Giniho koeficientu jeden z nejdůležitějších nástrojů pro kvantifikaci nerovnosti v různých oblastech lidské činnosti.

Zdroj
https://statistikaamy.csu.gov.cz/singstat-co-je-to-giniho-koeficient