Co je rakouská ekonomická škola?

Rakouská ekonomická škola představuje významný směr ekonomického myšlení, který vznikl v druhé polovině 19. století ve Vídni. Její počátky jsou spojeny především s dílem Carla Mengera, který v roce 1871 publikoval své “Základy národohospodářské nauky”. Tento směr se výrazně odlišuje od ostatních ekonomických škol svým důrazem na metodologický individualismus a subjektivní teorii hodnoty.

Hlavními představiteli rakouské školy byli kromě Mengera také Eugen von Böhm-Bawerk, Friedrich von Wieser, Ludwig von Mises a Friedrich August von Hayek, který později získal Nobelovu cenu za ekonomii. Tito ekonomové rozvinuli unikátní přístup k chápání ekonomických jevů, který se zakládá na následujících klíčových principech:

  • Subjektivní teorie hodnoty, která říká, že hodnota statků není určena množstvím práce nebo výrobními náklady, ale subjektivním hodnocením jednotlivých spotřebitelů. Toto hodnocení se může u každého člověka lišit a může se měnit v čase.
  • Metodologický individualismus, který zdůrazňuje, že všechny ekonomické jevy lze vysvětlit pouze skrze jednání jednotlivců. Kolektivní entity jako “společnost” nebo “stát” nemají vlastní vůli ani jednání.
  • Důraz na význam času a nejistoty v ekonomickém rozhodování, včetně role podnikatelů při objevování nových příležitostí na trhu.

Rakouská škola je známá svou kritikou centrálního plánování a socialismu. Její představitelé argumentovali, že bez systému tržních cen není možné efektivně alokovat vzácné zdroje ve společnosti. Tento argument byl později potvrzen při kolapsu centrálně plánovaných ekonomik ve východní Evropě.

V oblasti měnové politiky rakouská škola prosazuje návrat ke zlatému standardu a kritizuje současný systém peněz s nuceným oběhem. Podle rakouských ekonomů je právě manipulace s peněžní zásobou centrálními bankami hlavním zdrojem hospodářských cyklů a ekonomických krizí.

Mezi další významné přínosy rakouské školy patří:

V současnosti má rakouská škola významný vliv především v oblasti kritiky keynesiánské ekonomie a monetární politiky centrálních bank. Její myšlenky jsou populární zejména mezi zastánci svobodného trhu a minimálního státu. Přestože někteří kritici považují její metodologii za příliš abstraktní a odtrženou od reality, její vhled do fungování tržních procesů a kritika státních zásahů do ekonomiky zůstávají relevantní i v 21. století.

Odkaz rakouské školy je patrný i v současných debatách o roli státu v ekonomice, povaze peněz a příčinách hospodářských krizí. Její důraz na individuální svobodu, soukromé vlastnictví a spontánní řád trhu inspiruje nové generace ekonomů a myslitelů při hledání alternativ k dominantnímu keynesiánskému paradigmatu.

Zdroj
https://www.investicniweb.cz/ekonomika-politika/ekonomika/keynesianci-vs-rakouska-skola-kdo-ma-pravdu
https://www.econlib.org/library/Enc/AustrianSchoolofEconomics.html

Našli jste v textu chybu či nepřesnost? Dejte nám vědět.