Co je alfa koeficient?

Alfa koeficient je statistická veličina používaná v oblasti financí a investování k hodnocení výkonnosti investičního portfolia nebo fondu ve srovnání s jeho benchmarkem. Tento ukazatel vyjadřuje, o kolik procent překonalo nebo zaostalo portfolio za očekávaným výnosem vzhledem k podstoupenému riziku.

Koncept alfa koeficientu úzce souvisí s modelem oceňování kapitálových aktiv (CAPM), který byl vyvinut v 60. letech 20. století. Podle tohoto modelu je očekávaný výnos aktiva určen bezrizikovou úrokovou mírou plus riziková prémie, která je úměrná systematickému riziku měřenému beta koeficientem. Alfa představuje rozdíl mezi skutečným výnosem a výnosem předpovězeným modelem CAPM.

Výpočet alfa koeficientu vychází z regresní analýzy, kde se porovnávají nadměrné výnosy portfolia s nadměrnými výnosy tržního indexu. Kladná alfa znamená, že portfolio překonalo očekávaný výnos, zatímco záporná alfa indikuje podprůměrnou výkonnost. Hodnota alfy se obvykle vyjadřuje v procentech na roční bázi.

Interpretace alfa koeficientu vyžaduje určitou opatrnost. Hlavní významy různých hodnot alfy jsou:

• Alfa = 0: Portfolio dosahuje přesně takového výnosu, jaký by se dal očekávat vzhledem k jeho riziku
• Alfa > 0: Portfolio generuje nadprůměrné výnosy, což může naznačovat schopnosti manažera nebo neefektivitu trhu
• Alfa < 0: Portfolio zaostává za očekávaným výnosem, což může signalizovat špatné investiční rozhodování nebo vysoké náklady

V praxi je alfa koeficient využíván především institucionálními investory a analytiky k hodnocení výkonnosti aktivně řízených fondů. Pomáhá odpovědět na otázku, zda portfolio manažer skutečně přidává hodnotu svými investičními rozhodnutími, nebo zda by bylo výhodnější investovat do pasivního indexového fondu. Alfa je také důležitým faktorem při stanovování odměn portfolio manažerů.

Mezi hlavní omezení alfa koeficientu patří jeho závislost na zvoleném benchmarku a časovém období měření. Nesprávně zvolený benchmark může vést k zavádějícím výsledkům. Dalším problémem je předpoklad, že beta zůstává v čase konstantní, což nemusí odpovídat realitě. Alfa také nezohledňuje všechny druhy rizik, zejména nesystematické riziko spojené s koncentrací portfolia.

Moderní přístupy k měření výkonnosti portfolia často kombinují alfu s dalšími ukazateli. Mezi nejpoužívanější patří:

• Sharpeho poměr, který měří výnos na jednotku celkového rizika
• Informační poměr, který porovnává alfu s tracking error
• Treynorův poměr, který hodnotí výnos vzhledem k systematickému riziku

V kontextu efektivních trhů je dosahování konzistentně kladné alfy velmi obtížné. Hypotéza efektivních trhů naznačuje, že v dlouhodobém horizontu by měla být průměrná alfa aktivně řízených fondů záporná po odečtení transakčních nákladů a poplatků. Empirické studie skutečně ukazují, že většina aktivních fondů nedokáže dlouhodobě překonávat své benchmarky.

Zdroj
https://corporatefinanceinstitute.com/resources/career-map/sell-side/capital-markets/alpha/