Co je riziko koncentrace?

Riziko koncentrace je finanční riziko vyplývající ze značného zaměření investic nebo úvěrových expozic na omezený okruh aktiv, protistran, sektorů nebo geografických oblastí. Vysoká míra koncentrace může vést k výrazným ztrátám v případě nepříznivého vývoje, protože portfolio není dostatečně diverzifikováno.

Riziko koncentrace se může objevit v různých oblastech finanční činnosti – ať už se jedná o bankovnictví, investiční fondy, pojišťovnictví nebo jiné instituce. V praxi k němu dochází, když organizace alokuje nepřiměřeně velký podíl svých prostředků do jedné skupiny aktiv. To znamená, že jakýkoliv negativní vývoj v této oblasti může mít neúměrně velký dopad na celkovou finanční situaci subjektu.

Typickými příklady koncentrace mohou být:

• Vysoký podíl úvěrů poskytnutých jednomu dlužníkovi nebo skupině propojených dlužníků
• Významná investice do jednoho odvětví (např. pouze nemovitosti nebo technologie)
• Geografická koncentrace expozic (např. všechny operace jsou soustředěny v jedné zemi nebo regionu)
• Investiční portfolia zaměřená na omezený počet cenných papírů nebo emitentů

Nebezpečí koncentrace spočívá v tom, že může výrazně zvyšovat citlivost na šoky. Například pokud banka poskytne velkou část úvěrů firmám v automobilovém průmyslu a dojde k jeho poklesu, může to ohrozit nejen návratnost těchto úvěrů, ale i likviditu a solventnost celé banky. Stejně tak může být ohrožen důchodový fond, který investuje převážně do jedné komodity – například ropy – a čelí následkům prudkého poklesu její ceny.

Regulační orgány, jako je Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) nebo Česká národní banka, kladou důraz na měření a řízení rizika koncentrace. Banky a jiné finanční instituce mají povinnost sledovat své expozice a přijímat opatření k jejich omezení. Patří sem například limity pro maximální expozici vůči jednomu klientovi nebo odvětví, stresové testy nebo scénářová analýza. Cílem je minimalizovat riziko systémového selhání, které by mohlo mít širší dopad na stabilitu celého finančního systému.

Diverzifikace je nejběžnějším nástrojem pro omezení rizika koncentrace. Znamená to rozdělení investic nebo úvěrů mezi různé sektory, regiony a protistrany, čímž se snižuje pravděpodobnost, že negativní událost v jedné oblasti ovlivní celé portfolio. Nicméně diverzifikace sama o sobě není všelékem – některé systémové šoky mohou zasáhnout více sektorů současně (např. pandemie nebo globální recese), a proto je důležité kombinovat ji s dalšími nástroji řízení rizik.

Riziko koncentrace má nejen technickou, ale i psychologickou složku. Investoři a manažeři se často nechávají unést výkonností určitého sektoru nebo aktiva, což může vést k nadměrnému spoléhání se na historické trendy a podcenění možných negativních scénářů. V některých případech je navíc koncentrace do určité oblasti ekonomicky motivována, například kvůli odborným znalostem managementu v daném sektoru. Taková koncentrace může být do jisté míry ospravedlnitelná, ale vždy musí být podložena pečlivým řízením a pravidelným přehodnocováním rizik.

Zásadní roli v odhalování a řízení rizika koncentrace hraje kvalitní analytika a včasné varovné signály. Moderní bankovní a investiční systémy často využívají pokročilých algoritmů a nástrojů pro identifikaci skrytých souvislostí mezi expozicemi. V kombinaci s pravidelným reportingem a dohledem to pomáhá institucím udržet stabilitu i v turbulentních obdobích.

Zdroj
https://vskp.vse.cz/71428_riziko_koncentrace_vmodelovani_kreditniho_portfolia