Co je HFT?

Vysokofrekvenční obchodování (HFT – High-Frequency Trading) představuje formu algoritmického obchodování, při které specializované počítačové systémy provádějí tisíce až miliony transakcí během jediné sekundy. Tyto systémy využívají pokročilé technologie a matematické modely k identifikaci a využití krátkodobých tržních příležitostí, které by byly pro lidské obchodníky prakticky nepostřehnutelné.

Historie HFT sahá do konce 90. let 20. století, kdy americká Komise pro cenné papíry (SEC) schválila elektronické obchodování. Skutečný rozmach však nastal po roce 2005 s implementací regulace NMS (National Market System), která podporovala konkurenci mezi burzami a umožnila vznik alternativních obchodních platforem. V současnosti tvoří vysokofrekvenční obchody přibližně 50-70% objemu obchodů na amerických akciových trzích.

Základním principem HFT je využití extrémně rychlého přístupu k tržním datům a schopnosti reagovat na změny v řádu mikrosekund. Firmy zabývající se HFT investují miliony dolarů do technologické infrastruktury, včetně umístění serverů co nejblíže burzovním systémům (tzv. colocation), využívání mikrovlnných spojení místo optických kabelů pro přenos dat a vývoje specializovaného hardwaru.

Hlavní strategie používané v HFT zahrnují:

Technologická infrastruktura HFT vyžaduje mimořádně sofistikované řešení. Obchodní systémy jsou často programovány v nízkoúrovňových jazycích jako C++ nebo dokonce využívají programovatelné hradlové pole (FPGA) pro minimalizaci latence. Každá nanosekunda zpoždění může znamenat ztrátu konkurenční výhody, proto firmy neváhají investovat do proprietárních síťových protokolů a custom hardware.

Ekonomický dopad HFT je předmětem intenzivních debat. Zastánci argumentují, že vysokofrekvenční obchodování zvyšuje likviditu trhu, snižuje rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou (bid-ask spread) a zefektivňuje proces stanovování cen. Kritici naopak poukazují na zvýšenou volatilitu, neférové výhody oproti běžným investorům a systémová rizika.

Významné tržní události spojené s HFT zahrnují Flash Crash z 6. května 2010, kdy americké akciové indexy během několika minut ztratily a následně získaly zpět téměř bilion dolarů tržní hodnoty. Ačkoli HFT nebyl jediným viníkem, incident ukázal potenciální rizika automatizovaného obchodování ve vysokých rychlostech.

Regulační prostředí se neustále vyvíjí v reakci na růst HFT. Evropská směrnice MiFID II zavedla požadavky na testování algoritmů, limity na počet zpráv a povinnost poskytovat likviditu. V USA Komise pro cenné papíry implementovala pravidla jako Regulation SCI pro zajištění stability obchodních systémů. Některé země, například Francie a Itálie, zavedly daně z finančních transakcí částečně s cílem omezit HFT.

Pro běžné investory představuje HFT dvojsečnou zbraň. Na jedné straně profitují z vyšší likvidity a nižších transakčních nákladů, na druhé straně čelí sofistikovaným protihráčům s technologickou převahou. Odborníci doporučují dlouhodobým investorům zaměřit se na fundamentální analýzu a diverzifikaci portfolia spíše než na soutěžení s vysokofrekvenčními obchodníky v krátkodobých spekulacích.

Zdroj
https://assets.publishing.service.gov.uk/media/5a7c284240f0b61a825d6d18/11-1226-dr7-crashes-and-high-frequency-trading.pdf

Našli jste v textu chybu či nepřesnost? Dejte nám vědět.