Aktualizováno

Doplňkové penzijní spoření (DPS) – Jak funguje penzijko a vyplatí se?

Penzijní spoření má řadu výhod. Třeba daňové úlevy nebo státní příspěvky. Dokážou ale tyto benefity vyvážit často přehlížené vysoké poplatky? A za jakých podmínek se penzijko vyplatí? Pokud si kladete podobné otázky, jste na správném místě. V tomto průvodci zjistíte všechno, co byste o penzijku měli vědět.

Doplňkové penzijní spoření – rychlý přehled

NEPŘEHLÉDNĚTE

Nechcete číst celý článek? Nevadí. Máme pro vás stručný přehled toho nejdůležitějšího. Kdyby vás některá oblast zajímala podrobně, všechny informace včetně příkladů najdete v článku.

Co je to penzijko? Penzijko neboli Doplňkové penzijní spoření (DPS) je státem podporovaný produkt pro spoření na důchod. Účast v penzijku je dobrovolná.
Jak penzijko funguje? Jednoduše. Každý měsíc posíláte peníze do penzijního fondu, který vaše vklady zainvestuje do cenných papírů. Až budete mít 60 let, naspořené peníze můžete vybrat.
Jaké má penzijko výhody? Vklady, které pošlete na penzijko, si můžete odečíst od základu daně. Díky tomu můžete ušetřit až 7 200 Kč ročně. Navíc můžete dostávat příspěvky od státu (až 340 Kč měsíčně) a příspěvky od zaměstnavatele.
Jaké má penzijko nevýhody? Abyste mohli peníze z penzijka vybrat, musíte mít alespoň 60 let a od založení penzijka musí uplynou alespoň 10 let. Nevýhodou jsou také nižší výnosy a vyšší poplatky.
Jaké má penzijko výnosy? Fondy, do kterých můžete v rámci DPS investovat, mají průměrné výnosy od 0.5 % ročně (nejméně rizikové fondy) do 7 % ročně (nejvíce rizikové fondy).
Jaké má penzijko poplatky? Poplatky u penzijka jsou poměrně vysoké. Platit budete průběžný poplatek za správu (až 1 % ročně z uložených peněz) a výkonnostní poplatek (až 15 % ze zisku).
Vyplatí se zakládat penzijko? Určitě je lepší investovat do penzijka než neinvestovat vůbec. Existují ale i další produkty, které jsou z dlouhodobého hlediska výhodnější.

Co je to Doplňkové penzijní spoření

Doplňkové penzijní spoření (zkráceně DPS nebo penzijko) je státem podporovaný produkt, pomocí kterého si můžete odkládat peníze na důchod. Cílem DPS je, aby si lidé vybudovali finanční rezervu na stáří a nemuseli tak spoléhat pouze na státní penzi.

DPS funguje od roku 2013 a nahrazuje původní Penzijní připojištění, které bylo možné sjednat mezi lety 1994 až 2012. Obě penzijka – staré i nové – spadají pod III. pilíř českého důchodového systému.

Český důchodový systém ve zkratce

Důchodové pojištění (I. pilíř, povinný)

Každý občan ČR v produktivním věku odvádí státu důchodové sociální pojištění. Odvádí se 28 % z hrubé mzdy (zaměstnanci) nebo 28 % z vyměřovacího základu (OSVČ). Pomocí těchto peněz stát vyplácí penze současným důchodcům.

Důchodové spoření (II. pilíř, zrušený)

Druhý (dobrovolný) pilíř vznikl v roce 2013, ale kvůli četné kritice a nízkému počtu účastníků byl po 2 letech zrušen. Více se mu tedy věnovat nebudeme.

Penzijní spoření a připojištění (III. pilíř, dobrovolný)

Třetí pilíř je dobrovolný a zahrnuje státem podporované investiční produkty – jmenovitě penzijní spoření, Dlouhodobý investiční produkt (DIP) a Investiční životní pojištění (IŽP). Všechny tyto produkty fungují podobně: účastník si odkládá peníze na důchod a získává díky tomu různé výhody.

Jak funguje Doplňkové penzijní spoření

Název penzijní spoření je trochu zavádějící. Vzbuzuje totiž dojem, že peníze jsou pasivně uložené na bankovním účtu, na který vám potom stát nebo zaměstnavatel posílá příspěvky. Jenže tak to opravdu nefunguje.

Penzijní spoření je ve skutečnosti investování. Peníze totiž svěřujete správci penzijního fondu, který vaše peníze zainvestuje do cenných papírů (zejména akcií, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu).

Jak už jsme nastínili v úvodu, penzijní spoření přináší 2 klíčové výhody. Účastníci mohou dostávat finanční příspěvky od státu nebo od zaměstnavatele a mohou uplatňovat různé daňové výhody. Abyste ovšem tyto výhody neztratili, musíte spořit minimálně 10 let a nesmíte peníze vybrat dřív než v 60 letech.

Penzijko využívá přibližně 4 300 000 Čechů. Z toho 58 % účastníků má peníze v transformovaných fondech (staré penzijko) a 42 % v účastnických fondech (nové penzijko). ^[zdroj]

Státní podpora (příspěvky od státu)

Hlavní výhodou penzijka jsou bezesporu státní příspěvky.

Funguje to jednoduše. Stačí si sjednat penzijní spoření, pravidelně do něj posílat peníze a stát vám bude přispívat 100 až 340 Kč měsíčně. Výše státního příspěvku se vypočítá podle velikosti vašeho měsíčního vkladu.

Abyste však mohli státní příspěvky pobírat, musíte splnit 3 podmínky:

Podmínky pro získání státního příspěvku:

Máte trvalý pobyt na území ČR nebo v členském státě EU nebo ve státě, který spadá do Evropského hospodářského prostoru.
Odvádíte důchodové pojištění (zaměstnanci, OSVČ, dobrovolní plátci), pobíráte jiný než starobní důchod (např. invalidní nebo sirotčí důchod) nebo jste účastníkem veřejného zdravotního pojištění v ČR (např. nezaopatřené děti, studenti do 26 let, osoby na rodičovské dovolené nebo třeba uchazeči o zaměstnání).
Máte penzijko a posíláte do něj alespoň 500 Kč měsíčně. Pokud budete do penzijka vkládat méně, státní příspěvek nezískáte.

Kolik peněz stát přispívá

Výše státního příspěvku je 20 % z vašeho vlastního vkladu, maximálně však 340 Kč měsíčně. Příspěvky od zaměstnavatele se do výpočtu nezohledňují.

Státní příspěvky se vyplácí vždy 1x měsíčně a jejich velikost se určí podle toho, kolik peněz jste do penzijka vložili v předchozím kalendářním měsíci. Pokud v průběhu měsíce žádné peníze nevložíte, nárok na státní příspěvek v daném měsíci zaniká a nelze jej uplatnit zpětně.

Jak to funguje v praxi?

V tabulce níže uvádíme výši státních příspěvků pro různé měsíční vklady.

Příspěvek účastníka (váš pravidelný měsíční vklad)	Aktuální výše státního příspěvku platné od červece 2024	Původní výše státního příspěvku platné do července 2024
300 Kč	0 Kč měsíčně	90 Kč měsíčně
500 Kč	100 Kč měsíčně	130 Kč měsíčně
1 000 Kč	200 Kč měsíčně	230 Kč měsíčně
1 500 Kč	300 Kč měsíčně	230 Kč měsíčně
1 700 Kč nebo více	340 Kč měsíčně	230 Kč měsíčně

Příspěvky od zaměstnavatele

Na penzijko vám může přispívat nejen stát, ale také váš zaměstnavatel. Spousta podniků tento benefit ochotně nabízí, protože poskytování příspěvků má pro zaměstnavatele dvě výhody:

Platby na příspěvky zaměstnanců jsou daňově uznatelný náklad. Zaměstnavatel si tedy může vyplacené příspěvky odečíst od základu daně (bude platit nižší daň z příjmu).
Příspěvky zaměstnavatele do výše 50 000 Kč za rok jsou osvobozené od zdravotního i sociálního pojištění. To znamená, že vyplácení příspěvků je pro zaměstnavatele finančně výhodnější, než kdyby stejnou částku přidali do hrubé mzdy zaměstnance.

Zní to složitě? Pojďme si ukázat jednoduchý příklad:

Pokud byste chtěli navýšit hrubou mzdu o 3 000 Kč měsíčně, reálné náklady pro zaměstnavatele budou mnohem vyšší kvůli sociálním a zdravotním odvodům. A nejen to. Na účet zaměstnance dorazí pouze 2 202 Kč, protože z hrubé mzdy se odečítá daň z příjmů + sociální a zdravotní pojištění.

Pokud by zaměstnavatel posílal 3 000 Kč měsíčně na penzijko, nezaplatí ani o korunu navíc, protože příspěvky jsou osvobozené od zdravotního i sociálního pojištění. A co víc, celý příspěvek zůstane zaměstnanci!

Navýšení hrubé mzdy o 3 000 Kč	Příspěvek 3 000 Kč na penzijko
Zaměstnavatel zaplatí 4 014 Kč měsíčně	Zaměstnavatel zaplatí 3 000 Kč měsíčně
Zaměstnanec obdrží 2 202 Kč měsíčně	Zaměstnanec obdrží 3 000 Kč měsíčně

Příspěvky od zaměstnavatele lze mimochodem pobírat na všechny státem podporované produkty zajištění na stáří (penzijko, životko nebo DIP). Zmiňovaný limit 50 000 Kč je ale souhrnný pro všechny produkty.

Kolik zaměstnavatelé přispívají?

Neexistuje žádný zákon, který by zaměstnavatelům nařizoval příspěvky vyplácet. Jde o dobrovolný benefit, který zaměstnavatelé mohou (ale nemusí) poskytovat.

V ČR pobírá příspěvek od zaměstnavatele téměř třetina účastníků penzijního spoření. Průměrná výše příspěvku od zaměstnavatele je 1 200 Kč měsíčně.

Daňové výhody penzijka

Peníze, které v průběhu roku vložíte do penzijka, si můžete odečíst od základu daně. Ze základu daně se následně vypočítá daň z příjmů, takže nižší základ daně = nižší daňové odvody. Stejnou výhodu nabízí také DIP nebo IŽP.

Díky daňovému odpočtu můžete ušetřit až 7 200 Kč za rok. Má to ovšem háček. Tedy vlastně dva:

Do daňového odpočtu můžete zahrnout pouze vlastní vklady, na které se nevztahují státní příspěvky. Co to znamená v praxi? Daňové zvýhodnění vám přinese pouze část vkladu, která přesahuje 20 400 Kč za rok (respektive 1 700 Kč za měsíc). Pokud do penzijka vložíte méně než 20 400 Kč za rok, žádnou daňovou úsporu nezískáte.
Tato podmínka mimochodem neplatí pro Dlouhodobý investiční produkt, protože stát na DIP nepřispívá. Pokud tedy využíváte DIP, do daňového odpočtu můžete zahrnout všechny vklady. I kdyby to byla jen stokoruna za celý rok.
Od základu daně můžete odečíst maximálně 48 000 Kč ročně. Dejte si ale pozor! Tento limit je společný pro všechny státem podporované produkty zajištění na stáří (penzijko, životko a DIP).
Chcete-li dosáhnout maximální daňové úspory pouze pomocí penzijka, musíte do něj vkládat alespoň 5 700 Kč měsíčně. V rámci DIPu by stačilo 4 000 Kč měsíčně.

Kolik mi daňové odpočty ušetří?

Od základu daně si můžete odečíst maximálně 48 000 Kč ročně. Pokud tedy budeme počítat standardní zdanění příjmů (15 % pro fyzické osoby), ušetřit můžete až 7 200 Kč za rok.

Konkrétní úspora se určí podle toho, kolik peněz budete na penzijko posílat. Pro lepší představu jsme připravili několik modelových příkladů:

Příspěvek účastníka (váš pravidelný měsíční vklad)	Částka pro odpočet (vklady za rok – 20 400 Kč)	Daňová úspora za 1 rok (částka pro odpočet x 15 %)
1 700 Kč (nebo méně)	≤ 20 400 – 20 400 = 0 Kč	0 Kč
2 500 Kč	30 000 – 20 400 = 9 600 Kč	1 440 Kč
4 000 Kč	48 000 – 20 400 = 27 600 Kč	4 140 Kč
5 700 Kč (nebo více)	≥ 68 400 – 20 400 = 48 000 Kč	7 200 Kč

platné od července 2024

Výběr peněz z penzijního spoření

POZOR

Obecná pravidla pro čerpání peněz z penzijka uvádíme níže. Legislativa se ale neustále mění, takže podmínky se mohou lišit v závislosti na datu sjednání. Podmínky platné pro vaše penzijko najdete ve vaší smlouvě nebo vám je sdělí penzijní společnost.

Abyste mohli peníze z penzijka vybrat, musíte mít alespoň 60 let a musíte spořit minimálně 120 měsíců. Pro starší smlouvy (založené do konce roku 2023) je povinná doba spoření poloviční, tedy 60 měsíců.

Pokud obě podmínky splňujete, můžete penzijko vybrat jednorázově nebo postupně:

Postupné čerpání – Naspořené peníze budete čerpat postupně formou pravidelné renty, a to buď doživotně nebo po určitou dobu (minimálně 3 roky). Je-li doba čerpání delší než 10 let, nebudete odvádět žádné daně. Pokud je doba čerpání kratší, zaplatíte 15% daň z výnosů.
Jednorázový výběr – Naspořené peníze (včetně výnosů a příspěvků) si vyberete najednou. Nevýhodou jednorázového výběru je ale vyšší zdanění. Odvádět budete 15 % z výnosů a příspěvků zaměstnavatele (smlouvy sjednané do konce roku 2023) nebo 15 % z výnosů (smlouvy sjednané od roku 2024).

Další formy výplaty

Obecně platí, že k penězům z penzijka se dostanete nejdříve v 60 letech. Za určitých okolností lze ale prostředky čerpat i dříve:

Výsluhová penze – Tato možnost je dostupná pouze u penzijního připojištění (staré penzijko). Doplňkové penzijní spoření (nové penzijko) výplatu výsluhové penze neumožňuje.
Invalidní penze – Pokud je vám přidělen invalidní důchod 3. stupně a spoříte alespoň 36 měsíců (3 roky bez přerušení), můžete peníze z penzijka vybrat. Metody výběry a podmínky zdanění jsou stejné jako u běžného výběru. Státní příspěvky vám zůstanou v plné výši.
Pozůstalostní penze – Pokud majitel penzijka zemře, peníze se vyplatí oprávněné osobě uvedené ve smlouvě (uvést můžete i více osob). Podmínky čerpání jsou individuální dle smlouvy. Pokud majitel oprávněnou osobu neurčil, peníze půjdou do dědického řízení nebo propadnou fondu (dle smlouvy).
Částečné odbytné (pro smlouvy sjednané dětem) – Jakmile dítě dosáhne plnoletosti, může si vybrat 1/3 naspořených peněz (vyjma státních příspěvků – ty musí zůstat v penzijku). Podmínkou ale je, aby doba spoření byla alespoň 120 měsíců a výběr proběhl nejpozději do 2 let od dovršení plnoletosti. Případné výnosy se při výběru daní sazbou 15 %.

Předčasné ukončení penzijka

Pokud byste peníze z penzijka akutně potřebovali, ale nesplníte žádnou z výše uvedených podmínek, můžete penzijko předčasně ukončit (tzv. předčasné odbytné). Přijdete ale o všechny státní příspěvky a ztratíte veškeré daňové výhody za posledních 10 let.

Pojďme si to rozebrat podrobně.

Výnosy – Výnosy vám zůstanou, ale musíte je zdanit (standardní sazba je 15 %).
Příspěvky státu – Pokud penzijko ukončíte předčasně, ztratíte veškeré státní příspěvky.
Příspěvky zaměstnavatele – V případě předčasného ukončení penzijka musíte zpětně zdanit příspěvky od zaměstnavatele, které jste obdrželi za posledních 10 let (standardní sazba daně je 15 %). Příspěvky, které jste obdrželi před více než 10 lety, zdaní penzijní společnost.
Uplatněné slevy na dani – Pokud jste v posledích 10 letech využívali penzijko k daňovým odpočtům, musíte ušetřené peníze vrátit. Prakticky to funguje tak, že veškeré daňové odpočty za posledních 10 let zahrnete do příjmů v daňovém přiznání a odvedete z nich 15% daň.

Investování do penzijka a výnosy

V rámci DPS budete investovat do účastnických fondů, které mohou nabízet pouze licencované penzijní společnosti.

Účastnické fondy fungují podobně jako aktivně řízené podílové fondy, takže o vložené peníze se stará správce fondu. Vašim úkolem je pouze posílat peníze.

Většina penzijních společností nabízí 3 až 5 účastnických fondů s odlišnou mírou rizika. Při zakládání penzijka si tedy můžete vybrat, do které strategie (respektive do kterého fondu) budete peníze vkládat. Samotné investování je ale v rukou správce.

Výnosy penzijních fondů

KONZERVATIVNÍ FONDY	VYVÁŽENÉ FONDY	DYNAMICKÉ FONDY
Typické složení fondu Dluhopisy + úročená hotovost	Typické složení fondu Dluhopisy + akcie	Typické složení fondu Akcie
Míra rizika Nízká	Míra rizika Střední	Míra rizika Vysoká
Poplatky 0.4 % ročně 10 % ze zisku	Poplatky 1 % ročně 15 % ze zisku	Poplatky 1 % ročně 15 % ze zisku
Historické výnosy 0 až 1 % ročně	Historické výnosy 3 až 4 % ročně	Historické výnosy 5 až 7 % ročně

Penzijní spoření a poplatky

Dalo by se očekávat, že poplatky u penzijního spoření budou nízké. Není to ostatně klasický komerční produkt, ale součást českého důchodového systému, který má lidem pomoci při budování finanční rezervy na stáří. Takový produkt má vydělávat lidem, ne penzijním společnostem.

Jenže realita je trochu jiná.

Penzijní fondy si účtují roční poplatek za správu a výkonnostní poplatek. Poplatky se odečítají automaticky z majetku fondu. I když je tedy neuvidíte ve svém každoročním výpise, reálně se vás týkají a poměrně výrazně snižují hodnotu vašich investic.

Typy poplatků u penzijních fondů

Průběžný poplatek – Každý fond si účtuje manažerský poplatek neboli roční poplatek za správu. Tento poplatek bývá klíčový, protože se účtuje pravidelně a postupně vám „požírá“ naspořené peníze. Velikost poplatku nesmí přesáhnout 1 % z průměrné roční hodnoty fondu (repskitve 0.4 % u konzervativních fondů).
Výkonností poplatek – Správci fondu si účtují také výkonnostní poplatek, což je v podstatě poplatek ze zisku. Velikost poplatku nesmí přesáhnout 15 % z kladného výnosu (repskitve 10 % u konzervativních fondů).
Ostatní poplatky – Účastnické fondy si mohou účtovat také poplatek za změnu strategie (maximálně 500 Kč), poplatek za převod penzijka k jiné penzijní společnosti (maximálně 800 Kč) a podobně. Těmto poplatkům se ale můžete vyhnout.

TIP

Chcete zjistit, jaké poplatky si účtuje váš penzijní fond? Přehled všech poplatků je uvedený v dokumentu KID (Sdělení klíčových informací). Tento dokument dohledáte na webu penzijní společnosti, která daný fond spravuje.

Většina penzijních fondů si účtuje maximální sazbu, kterou povoluje legislativa. I když tedy ČNB eviduje přes 40 účastnických fondů od 9 penzijních společností, poplatky jsou u všech fondů prakticky stejné.

Typ penzijního fondu	Průběžný poplatek za správu	Výkonnostní poplatek
Konzervativní účastnické fondy (nové penzijko)	0.40 % ročně	10 %
Ostatní účastnické fondy (nové penzijko)	1.00 % ročně	15 %
Transformované fondy (staré penzijko)	0.80 % ročně	10 %

Vyplatí se penzijní spoření?

Současný důchodový systém není dlouhodobě udržitelný, takže očekávat důstojnou státní penzi je tak trochu utopie. Určitě se tedy shodneme na tom, že odkládání a investování peněz na stáří má smysl. Jak si ale za okamžik ukážeme, existují i výhodnější metody než penzijní spoření.

Jediným důvodem, proč se o penzijko zajímat, jsou státní příspěvky. Abyste ovšem příspěvky získali, musíte spořit alespoň 120 měsíců a peníze nesmíte vybrat dříve než v 60 letech. Je to zkrátka dlouhodobý závazek, takže je potřeba zohlednit i ostatní vlivy – zejména výnosy a poplatky.

Největší pastí penzijka jsou vysoké manažerské poplatky. Z počátku budou nenápadné, ale jak hodnota naspořených peněz poroste, vliv poplatků bude stále znatelnější. Nakonec vám poplatky začnou požírat více peněz, než dostanete od státu jako příspěvek.

Než si tedy penzijko založíte, doporučujeme udělat alespoň základní kalkulaci očekávaných výnosů a nákladů (viz níže).

DPS vs alternativní možnosti

Penzijní spoření dává smysl, pokud plánujete investovat menší částky (500 až 1 700 Kč měsíčně) a nechcete příliš riskovat (očekávaný výnos do 4 % ročně). V takovém případě bude mít státní příspěvek větší vliv než poplatky.

Pro daňové odpočty nebo pobírání příspěvků od zaměstnavatele je ale výhodnější DIP. Ten nabízí stejné daňové výhody jako penzijní spoření, ale má nižší poplatky a často také atraktivnější výnosy. Veškeré peníze, na které stát nedává příspěvky, je tedy výhodnější posílat na DIP.

DIP je flexibilnější alternativa k penzijnímu spoření. DIP má stejné daňové výhody jako penzijko, ale nenabízí státní příspěvky. Zásadní výhodou jsou naopak nižší poplatky a větší volnost při investování. Více zjistíte v článku Co je to Dlouhodobý investiční produkt (DIP).

Pokud cílíte na maximální výnosy, chcete vkládat větší částky a plánujete investovat dlouhodobě (alespoň 15 až 20 let), pak byste měli zvážit ještě 3. možnost – nákup cenných papírů přes klasický investiční účet. Nezískáte sice žádné daňové výhody ani příspěvky, ale můžete ušetřit na poplatcích. Z dlouhodobého hlediska může být úspora tak zásadní, že překoná veškeré výhody penzijního spoření nebo DIPu.

Investování přes brokera je složitější, protože investiční portfolio si musíte spravovat sami. Můžete ale hodně ušetřit. Například broker XTB si neúčtuje žádné poplatky za nákup, prodej ani uložení cenných papírů (akcií nebo ETF fondů).

Výše uvedené metody lze samozřejmě kombinovat. Můžete si vytvořit například penzijko kvůli státnímu příspěvku, DIP pro příspěvky od zaměstnavatele a souběžně nakupovat ETF fondy přes klasický investiční účet.

Srovnání – DPS x DIP x klasický investiční účet

	DPS	DIP ¹	Klasický investiční účet ²
Průběžné poplatky	1 % ročně	0.7 % ročně ³	0.2 % ročně ³
Poplatek ze zisku	15 %	0 %	0 %
Vklad klienta	1 500 Kč měsíčně	1 500 Kč měsíčně	1 500 Kč měsíčně
Možná daňová úspora	0 Kč ročně	až 2 700 Kč ročně	NELZE
Připsaný vklad	1 800 Kč měsíčně = váš vklad + státní příspěvek 20 %	1 500 Kč měsíčně	1 492 Kč měsíčně = vklad – poplatek 0.5 % za převod měn
Vývoj investic při průměrném výnosu 8 % ročně
Po 5 letech	123 000 Kč	106 000 Kč	107 000 Kč
Po 10 letech	283 000 Kč	254 000 Kč	260 000 Kč
Po 15 letech	495 000 Kč	464 000 Kč	482 000 Kč
Po 20 letech	776 000 Kč	763 000 Kč	806 000 Kč
Po 25 letech	1 146 000 Kč	1 186 000 Kč	1 277 000 Kč
Po 30 letech	1 635 000 Kč	1 787 000 Kč	1 962 000 Kč
Po 35 letech	2 282 000 Kč	2 639 000 Kč + daňová úspora až 94 500 Kč	2 959 000 Kč

¹ podmínky u společností Portu nebo Fondee
² podmínky u společnosti XTB
³ zahrnuje poplatek ETF fondů ve výši 0.2 % ročně

Doplňkové penzijní spoření – časté dotazy

Co je to doplňkové penzijní spoření (DPS)?

Doplňkové penzijní spoření je státem podporovaný produkt, který má lidem pomoci s finančním zajištěním na stáří. Účast v DPS je dobrovolná.

Jak funguje doplňkové penzijní spoření (DPS)?

Každý měsíc budete posílat sjednanou částku do penzijního fondu. K vašemu vkladu můžete dostat také státní příspěvek nebo příspěvek od zaměstnavatele.

Správce penzijního fondu vaše peníze zainvestuje do cenných papírů v souladu se strategií, kterou si vyberete při uzavření smlouvy. Cílem investování je zhodnotit naspořené peníze.

Po odchodu do penze vám peníze z penzijního spoření poslouží jako přilepšení ke starobnímu důchodu. Naspořenou částku můžete vybrat jednorázově nebo čerpat postupně.

Jaké jsou výhody penzijního spoření?

Státní příspěvek – Pokud do penzijka posíláte alespoň 500 Kč měsíčně, stát vám bude přispívat 20 % z vašeho vkladu (maximálně však 340 Kč měsíčně).
Příspěvek zaměstnavatele – Do penzijního spoření vám může přispívat také váš zaměstnavatel. Poskytování příspěvků je pro zaměstnavatele výhodnější než navyšování mzdy, protože roční příspěvky do výše 50 000 Kč jsou osvobozené od odvodů na zdravotní a sociální pojištění.
Daňové zvýhodnění – Vklady, které budete posílat do penzijka, si můžete odečíst od základu daně. Díky tomu lze ušetřit až 7 200 Kč ročně. Do daňového odpočtu lze ovšem zahrnout pouze vlastní vklady nad 20 400 Kč ročně. Pokud do penzijka posíláte méně, žádnou daňovou úsporu nezískáte.

Jaké jsou nevýhody penzijního spoření?

Dlouhodobý závazek – Peníze z penzijního spoření můžete vybrat nejdříve v 60 letech, ale jen za předpokladu, že spoříte minimálně 60 měsíců (smlouvy uzavřené do konce roku 2023) nebo 120 měsíců (smlouvy uzavřené od roku 2024).
Vyšší poplatky – Penzijní fondy si účtují průběžný poplatek (až 1 % z naspořených peněz ročně) a výkonnostní poplatek (až 15 % ze zisku). Možná se to na první pohled nezdá, ale z dlouhodobého hlediska můžete kvůli poplatkům ztratit desítky až stovky tisíc korun (viz srovnání výše).
Legislativní změny – Podmínky penzijního spoření se neustále mění, takže současné výhody za pár let platit nemusí. Pokud by se například státní podpora výrazně snížila nebo dokonce zrušila, využívání penzijka by ztratilo význam.

Mohu založit penzijko svému dítěti?

Ano, vstup do DPS není omezený věkem.

Penzijko zakládá rodič nebo jiný zákonný zástupce dítěte. Přispívat dětem na penzijko může kdokoliv, například rodič, další rodinní příslušníci nebo známí. Děti navíc mohou dostávat příspěvky od státu – podmínky jsou stejné jako pro dospělé. V 18 letech si mohou děti vybrat třetinu naspořené částky, ale jen za předpokladu, že doba spoření byla alespoň 120 měsíců.

Mohu změnit penzijní fond / penzijní společnost?

Ano, změnit můžete penzijní fond i penzijní společnost. Oba procesy jsou ale poměrně zdlouhavé a musíte je řešit osobně na pobočce. Online to obvykle nejde.

Co dělat, když nemám dostatek peněz na financování penzijka?

Do penzijka musíte posílat každý měsíc peníze (výši vkladů si určíte na začátku spoření). Jak ale postupovat, když se dostanete do tíživé finanční situace a nebude mít dostatek peněz na financování penzijka? Možnosti jsou tři:

Odklad – Spoření se přeruší na dobu určitou, kterou si dohodnete s penzijní společností – maximálně však 12 měsíců. Po skončení odkladu můžete peníze zpětně doplatit. Pokud peníze zpětně doplatíte do 1 měsíce od skončení odkladu, započítá se celé období odkladu do vaší spořicí doby. Státní příspěvky ale zpětně neobdržíte.
Přerušení – Spoření se přeruší na dobu neurčitou. Začátek a konec přerušení musíte oznámit penzijní společnosti. Vklady není možné doplatit zpětně, takže přerušené období se nezapočítává do spořící doby. Státní příspěvky po dobu přerušení nedostáváte.
Předčasné ukončení – Nejméně výhodné řešení. Pokud se rozhodnete penzijní spoření předčasně ukončit, přijdete o celou státní podporu a ztratíte všechny daňové výhody. Podrobně jsme se předčasnému ukončení penzijka věnovali v článku.

Kdy vybrat peníze z penzijního spoření?

Nechávat peníze v penzijku po dosažení důchodového věku se příliš nevyplatí. Jednak kvůli vysokým poplatkům a jednak poroto, že důchodci nedostávají státní příspěvky. Pokud tedy splňujete podmínky pro výběr (máte 60 let a spoříte alespoň 120 měsíců), nemá smysl čekat.

A jak peníze z penzijního spoření vybrat?

Pokud zvolíte jednorázový výběr, zaplatíte 15% daň z výnosů a příspěvků od zaměstnavatele. Peníze pak ale můžete uložit třeba na spořicí účet, takže se budou průběžně zhodnocovat a budete je mít nestále k dispozici.

Druhou možností je postupné čerpání. Tato varianta je na první pohled finančně výhodnější, protože nepodléhá zdanění. Mějte ale na paměti, že úspory uložené v penzijku vám požírá poplatek fondu (běžně 1 % z hodnoty vašich úspor ročně). V konečném součtu tedy můžete ztratit více, než při jednorázovém výběru.

Na základě našich kalkulací bychom se klonili k první možnosti – tedy jednorázový výběr.